Jdi na obsah Jdi na menu
 


Etiketa v dojo

  • Na cvičení přicházíme s dostatečným časovým předstihem. V případě pozdního příchodu vyčkáme na okraji tatami do té doby, než nám učitel nedá pokyn, že se můžeme zapojit do tréninku.
  • Před tréninkem sejmeme hodinky a šperky, hrozí zranění sebe i ostatních cvičících. Nehty na rukou a nohou je třeba udržovat ostříhané a krátké, ze stejného důvodu jako u šperků a hodinek. Stejně tak i ruce a nohy se snažíme během cvičení udržovat čisté.
  • Na tatami se nepřevlékáme. Snažíme se, aby naše gi (oděv na cvičení) bylo čisté, v dobrém stavu, bez silných vůní či zápachů.
  • Při vstupu do dojo i při odchodu z něj je správné se poklonit směrem ke kamize (obrazu ó - senseie), případně k čelu dojo. Ukláníme se též při příchodu i odchodu z tatami.
  • Nesedíme na tatami zády ke kamize - obrazu zakladatele. Také nesedíme s nataženýma nohama a neopíráme se o zeď. Sedíme v seize, případně sedu se zkříženýma nohama, vždy však s rovnými zády.
  • Na tatami nevstupujeme v obuvi, v dojo mimo tatami používáme přezůvky.
  • V průběhu cvičení neodcházíme z tatami bez svolení učitele.
  • Na tatami nikdy nejíme, nepijeme a nežvýkáme žvýkačky. V případě nutnosti dodržování pitného režimu je třeba opustit tatami, vždy se svolením učitele.
  • Mluvení během tréninku omezujeme na nezbytné minimum a to jak při výkladu učitele, tak při samotném cvičení. Konverzace na tatami by měla být omezena na téma AIKIDÓ.
  • V případě problému s určitým pohybem či technikou nepokřikujeme na učitele, snažíme se techniku "okoukat" od ostatních cvičících, případně vyčkat na vhodnou příležitost a požádat učitele o radu a pomoc.
  • Pokyny učitele provádíme ihned, aby na nás ostatní nemuseli čekat.
  • Nezapomínáme, že jsme na tréninku abychom se něco naučili, ne abychom uspokojili svoje ego.
  • V průběhu cvičení nepodléháme hrubým způsobům a hádkám - aikidó je přece o hledání harmonie...
  • Chováme se dle běžných zásad slušného chování, snažíme se být ohleduplní, opatrní a slušní.

 

Připomínky pro cvičení aikidó

Pro doplnění uvádíme ještě seznam šesti pravidel pro cvičení, tak jak je sepsal Morihei Uešiba cca roku 19351 . Styl sdělení je již trochu poplatný době svého vzniku, nicméně smysl v nich obsažený je i dnes aktuální :

  1. V aikidó se o životě a smrti rozhoduje jediným úderem, proto musíte pozorně sledovat instruktorovu výuku a nezápasit o to, kdo je silnější.
  2. Aikidó učí, jak může jeden čelit mnohým protivníkům. Proto musíte být neustále pozorní do všech směrů.
  3. Trénink vždy musí probíhat v příjemné a radostné atmosféře.
  4. Instruktor může předat jenom malý aspekt umění. Jen skrze neustálý trénink můžete získat zkušenost potřebnou k odhalení všech tajemství. Nehoňte se za množstvím technik, osvojujte si postupně jednu po druhé.
  5. V každodenním tréninku začínejte vždy základními pohyby (ósensei uvedl konkrétní cvik - tai no tenkan). Věnujete prvních deset minut rozcvičce, pak se ani starší lidé nemusejí bát zranění. Užívejte si trénink a snažte se pochopit jeho pravý účel.
  6. Aikidó slouží pro trénink mysli a těla a k výchově opravdových lidí. Techniky mají být předávány osobně z člověka na člověka a ne komukoliv, aby se předešlo jejich zneužití zlými lidmi.

 

Užitečná pravidla, doplňující a možná zpřesňující původní šestici, vytvořil i Zakladatelův syn a druhý dóšu, Kišomaru Uešiba2 :

  1. Skutečně ovládnout aikidó není možné bez přesného následování instruktorova vyučování.
  2. Udělat z aikidó dokonalé bojové umění znamená být pozorný vůči všemu, co se děje kolem, a nenechávat žádná zranitelná otevření (suki).
  3. Cvičení se stává příjemným a radostným, když už jste odcvičili tolik, že vás neomezuje bolest.
  4. Nespokojujte se jen s tím, co se učí v dódžó. Musíte neustále zpracovávat, zkoumat a rozvíjet to, co jste se naučili.
  5. Nikdy nepoužívejte při cvičení sílu nepřirozeně nebo bezdůvodně. Trénink by měl být přizpůsoben vašemu tělu, zdravotnímu stavu a věku.
  6. Cílem aikidó je rozvinout lidskou bytost. Nemělo by být používáno k předvádění ega.

_____________

1 Převzato z Stenudd, Stefan : Aikidó. Argo : Praha, 2009. Str. 147 - 148.

2 Tamtéž

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA